Začalo to nevinně 4. část

5. července 2013 v 4:21 | Marky |  Naše povídky
Trochu jsem se zatřásla a schoulila jsem se do klubíčka, protože mi byla zima a deku jsem ještě neobjevila. "Je ti zima?" Zeptal se mě. "Lhala bych, kdybych řekla, že mi je teplo." Sakra, proč musí mít tak krásný úsměv? Z tašky vylovil mikinu, podal mi ji a posadil se ke mně na postel. Zazvonil mi telefon. Usmála jsem se, protože mi volala moje nejlepší kamarádka ze základky, se kterou jsem si minimálně půlku cesty esemeskovala. Bohužel jsme se museli rozdělit a jít každá na jinou školu do úplně jiného města. Jsem ráda, že ji mám. "Ahoj Loli" Na začátku jsem asi trochu přeháněla, tak špatný jméno nemám, Loliana je horší jméno, ale na jméně nesejde. "Ahoj Sim" "Promiň, ale teď se to moc nehodí, zavolám ti zítra, ano?" Dobře, tak se měj hezky a určitě zavolej." "Dobře, tak páá a sladké sny zlato." "Děkuji, tobě taky broučku" No jo, to bychom nebyli my, abychom si neříkali takhle. Maty se na mě podíval "Kamarádka anebo tvoje přítelkyně?" Kamarád... Ani jsem to nedořekla "Ty si myslíš, že jsem lesba?" "Podle rozhovoru to tak vyznělo." "Co posloucháš cizí rozhovory?" A usmála jsem se. "Já jsem neposlouchal, ale nedalo se to přeslechnout." Oba jsme měli úsměvy od ucha k uchu. "Tohle byla jen moje nejlepší kamarádka ze základky." "Takže nikoho nemáš?" "Jestli se nepočítá můj růžovej méďa, kterého jsem nechala doma, tak ne." Dali jsme se do hlasitého smíchu. "Jdu pro deky, už bychom měli jít spát. Je pozdě." "Dobře, chceš pomoc?" "Ne, to je dobrý, ale díky." Zase se na mě usmál. Bože, proč se musí pořád tak usmívat? Nedá se to vydržet. Nejradši bych ho políbila, ale to nemůžu. Přišel zpátky do pokoje. " Chceš radši teplejší deku?" "Mně je to jedno." "Já jen, aby ses celou noc neklepala zimou, to bych tě potom musel jít zahřát." On snad se mnou flirtuje, pomyslela jsem si a ta myšlenka se mi moc líbila. "Tak mi dej radši tu teplejší." Připravila jsem si postel, zatímco byl Maty v koupelně a sundala jsem si kalhoty, ve kterých bych nemohla spát. Nesnáším ten pocit, ani ponožky nemůžu mít. Maty přišel jen v trenkách a tričku, které si stejně potom sundal. Zhasnul a zalezl pod peřinu. "Dobrou noc Simi." "Dobrou Maty." A šlo se spát. Stejně jsem nemohla spát, pořád jsem musela myslet na něho…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama