Naše poezie,prózy,slohy

Jiskřící naděje

17. srpna 2015 v 12:15 | Pau

Jiskřící naděje
Přece zlomena,
v kousku duše snaží se najít naději,
pláčem oči přemývá
čeká kdo ji rozptýlí.

Věří že vše se jednou vyjasní
i když to teď není lehké
oči dřív měla zářící,
teď skoro bez naděje.

Snaží se doufat
a radost zase mít
že jednou bude všechno
tak jako dřív.

Líbí se vám básnička? Kdyžtak pište do komentářů.
P.S: Za dlouhou neaktivitu se omlouvám.

Pár dní v Anglii

31. května 2013 v 2:56 | Marky
Nedávno, jak už jsem tady psala, sem byla se školou v Londýně a okolí. Strašně jsem si to tam užila, hlavně v autobuse a potom se dvěma spolužačkama v rodině. Ale i některé památky nebyly k zahození. Hlavně London eye. Bohužel pršelo a nebylo tak skvělý počasí, aby se toho vidělo hodně, ale i tak se mi to líbilo. Trochu mi vadilo, když jsme někam šli, že nám prohledávali batohy. Chápu je. Je to kvůli bezpečnosti, ale prostě mi to vadí, taková já jsem.

(Na začátek chci říci, že více jak polovina fotek jsou focené za chůže, takže jsou nic moc a když se nešlo, tak jsem zase spěchala... :D )

S úsměvem jde všechno líp

12. dubna 2013 v 9:38 | Marky
Ne nadarmo se to říká. Asi každý to zná... Je den, kdy nás všechno a všichni štvou, ale přitom třeba ani neznáme důvod. A jestli jsi to nějaký člověk čte a nikdy se tak necítil, tak gratuluju, já takovýhle náladičky mám poslední dobou celkem často.
Mám pár fíglů, jak si zlepšit náladu, když mě zrovna všechno štve, i třeba jen tak bezdůvodně..

1. HUDBA
To rozhodně patří na první místo. Je pravda, že bez hudby nedám den a i dokonce cestou do školy a ze školy si musím dát sluchátka do uší, i když to je jen kilometr chůze... A jak už jsem se párktár zmiňovala, tak já poslouchám zásadně jen české texty, možná chápete proč.

Nekonečno

5. dubna 2013 v 1:45 | Marky
Jak se říká... Kvůli tobě půjdu až nakonec světa, ale jak to nekonečno vlastně vypadá? To nikdo nemůže přesně říct ani popsat. Každý si nekonečno představuje jinak.
Když jsem byla menší, tak jsem si nekonečno představovala jako nějakou horu, ale strašně vysokou horu, úplný vrchol a pak už jen tmu, toť vše. Ale dneska..? Dneska si to představuju podle nálady, zní to nesmyslně, ale je to tak... :D
Nejčastěji, co vidím ve své mysli... Jdu po nějaké cestě a pak už jen bílo. Ať jdu kam du, tak všude je jenom bílo..
Pak si představuju vlastně to stejný, akorát je to s tmou. Jdu a pak jen tma...
Všechny tyhle představy záleží jen na naší fantazii. A fantazii si je dobré rozvíjet, například pomocí čtení knížek, což si myslím, už v dnešní době moc nedělá... :)

Problémy 21. století 2. část

29. března 2013 v 15:32 | Marky
Možná mi nebudete věřit, ale dalším problémem je samota a šikana, posmívání. Opravdu nechápu ty typy lidí, který se posmívají a nebo dokonce šikanují děti, které jsou něčím odlišné od nich. Dyť oni sami nejsou dokonalý. Nikdo není dokonalý a je to pravda a nespraví to ani tuna makeupu! No a co, tak někdo nosí brýle a nebo má rovnátka, co je na tom tak špatnýho? Znám spoustu lidí, kteří mají rovnátka a brýle. Brýle mám taky, sice je nenosím, jen doma, ale rodiče mi koupili čočky, tak nosím je, ale uvědom te si, že každý na ně peníze nemá. A někomu brýle a rovnátka dokonce sluší..! :)

Problémy 21. století 1. část

22. března 2013 v 0:25 | Marky
Tak je jasné, že každý na toto téma bude mít jiný názor, však dyť je to správně. :) A taky jsem ještě chtěla říct, že se toto téma dá pojmout úplně z jiných stran, než tady dneska budu psát. A tohle všechno jsou jen mé názory.. :)


Největší problém číslo jedna je podle mě to, že rodiče kupují dětem už třeba v deseti letech notebooky, počítače, luxusní mobily a já nevím co ještě. Vzpamatujte se, já to ani ve svých letech pomalu neznala. Jasně chápu, v dnešní době, kdo nemá mobil a takový ty kraviny, tak je úplně mimo. No a?! Já svůj první mobil dostala až v 11 letech a byla jsem spokojena. Bylo mi úplně jedno, že to byl celkem křáp... :D A teďka mám druhý letefon, ale jen díky tomu, že se mi tamten rozbil... :D
Ale tohle všechno závisí jen a jen na rodičích, kdyby to dětem nekupovali, tak by to neměli, protože peníze nerostou na stromě. Nojo, hold dnešní svět žije elektronikou..

Když se všechno sype

15. března 2013 v 15:29 | Marky
Achjo, proč to všechno musí být tak složitý? Od šestý třídy se s kamarádkama těšíme, že v deváté třídě pojedeme do Anglie a teď to příjde a oni najednou, že nepojedou.. U jedný to chápu, zrovna teď na tom nejsou finančně dobře, takže na ní se se vůbec nezlobím.. :) Ale ta druhá... Né že bych se na ní zlobila, to ne, ale štve mě... Nejdřív řekne, že pojede a pak najednou, že ne, že nemají peníze, ale já moc dobře vím, že je to nesmysl, protože její sestra může jet a letět kamkoli a rodiče jí to platí... Takže jsem kvůli tomu prořvala pár nocí... :D Ale ještě doufám, že to výjde.. :)


Nedávno jsme měli jet na koncert, lístky jsem koupila a ona najednou, že nepojede... Takže vyhozený prachy, protože sama bych fakt nejela. Mohla říct aspoň důvod, ale takhle? "Promiň, ale já na ten koncert jet nemůžu..."
Nevim jestli má takový rodiče, že jí to potom zakážou, ale tak ať to neslibuje a tak.. Pak to celkem mrzí, já jí to snad udělala jednou a to s bruslením, protože jsme byla nemocná...
Znáte to taky..? Ten pocit, když se na něco strašně moc těšíte, až se vám chce brečet a najednou se vám chce brečet, že nemůžete?
Začínám mít depku z toho, že budu dělat přijímačky a protože znám svoje slabiny, tak proto jsem vynervovaná už teď, ale to není vůbec dobrý... Achjo, co mám dělat....?

Moje oblíbená hudba

8. března 2013 v 1:20 | Marky
První co mě přitom napadne.. Mandrage. To je moje srdeční záležitost a vůbec od nich nemám žádnou oblíbenou písničku. Moje oblíbené písničky od nich jsou úplně všechny- některé víc no. :D Možná mám pár neoblíbených, tak je prostě přeskočím ve svým mobilu a neposlouchám je... :D
Jenže tady to není o Mandrage, ale o svě oblíbené hudbě a to bych nebyla já, kdybych tady zase nežvanila o něčem úplně jinym... Ale to není zase tak od věci nebo se snad pletu..? :)

Plyšový medvídek

1. března 2013 v 9:18 | Marky
Nějaké to chlupaté, no spíše plyšové stvoření měl a nebo má každý z nás.. :) Já se přiznám hned nazačátku, že mám svého medvídka už přes pět let i ve svých patnácti letech a nestydím se za to. :P :D
Můj plyšový méďa má růžou barvu a už je teda pěkně oválenej a možná i oslintanej z doby, kdy sem měla ronátka, to už je taky doba... :D Potřeboval by vyprat, ale do pračky ho nedám!! To tam snad nejdřív půjdu sama, místo něho... :D


Vyfotila bych vám svýho medvídka, ale mobil mám na reklamaci a ségry foťák si fakt pučovat nebudu... :D A na netu nikde nemůžu najít stejno fotku :D To je hrůza... :D Tak si ho akorát představte, že je v růžovym... :D

Víte co je nejhorší...? Až pojedeme na školní výlet, tak si to nemohu sbalit s sebou, protože by mi zabral celej batoh.. :D :D Ale jinak sem normální. :D

Není růže bez trní

22. února 2013 v 12:13 | Marky
"Není růže bez trní," je jako "není člověk bez chyby." Teda tohle všechno jsou jen mé názory... :)
No řekněte, co by to bylo vlastně za růži, kdyby neměla trny? Jak by potom vlastně děti chápaly pohádku o Šípkové Řůžence (myslím tu původní, žádné předělávky)? Trny u růže nesnáším, sice vím, že tam jsou, ale vždycky, to je pravidlem, že se o ně popíchám, stejně jako o kaktus, ani se neptejte, jak to zvládám... :D


Zatím jsem nepoznala člověka bez žádné chyby, takový člověk ani neexistuje, to mi věřte, i když se třeba zamilujete a bude se vám zdát, že jen dotyčný dokonalý, tak to není pravda, ale když jste zamilovaný, tak vám to je úplně ukradený.. :) :D Vlastní zkušenost... :)


Dopr... Co to mám s noťasem? Pořád se seká... No, ani se mu nedivím, není nejnovější... :D :D Tak mě omluvte za trochu kratší článek... :)


Změny

15. února 2013 v 10:42 | Marky
Ano, změny budou muset nastat... :D A to už kvůli přijímačkám, kvůli kterým se tak stresuju a taky kvůli koncertům, pro který se už klepu teď a zapomínám noty a texty... :D Není nad to, mít tak stresující povahu, kdo to taky zná..? :)
...Znám spoustu lidí, který se změnili a to jen kvůli tomu, že začali chodit například s klukem, ale nebyla to změna k lepšímu, ale spíš naopak, což mě štve, protože předtím z nich byli fajn lidi...


Ale zase můžou být změny k lepšímu, což je o dost lepší, než to předtím, ne? Pořád si říkám, že musím začít trochu cvičit, kvůli tomu, abych měla lepší páteř a i celkově se cítila lépe. No a co myslíte...? Předešlý roky sem na to kašlala, protože sem prostě taková? :D A od začátku roku, spolu se sestrou cvičíme, teda né že by rto ségra potřebovala, ale tak když ona sedí pořád u toho učení, tak se musí trochu protáhnout, ne? :D Je tohle taky změna? :D
Ale řeknu vám, že se zatím nechci dostat ze světa puberťáka a proč? No protože to je prostě lepší. Žiju si jak blázen a kašlu na všechno nepodstatný a nemusím řešit takový ty věci... :D


A jak si to tak pročítám, tak to zase ani není moc k tématu. V tom bych se taky mohla změnit, co říkáte...? :D

ZMĚNA JE ŽIVOT! :)

Dát někomu žvejku je jako obchod s drogama. "Nic si neviděl, nic si neslyšel a nikomu neříkej, že to máš ode mně."

8. února 2013 v 12:43 | Marky
No ano, nadpis mluví za vše nebo se mýlím? Je to stejné jako s brambůrkama, bonbonama a jak už jsem říkala, žvýkačkama.
Znám to z vlastní zkušenosti... :D Máte taky takové zkušenosti? Já si myslím, že snad každý něco podobného zažil.. :D
To si člověk nabídne jednomu člověkovi a hned za ním chodí škemrat úplně každý a vy nemáte to srdce ho odmítnout a nebo máte? Ale jo, máte :D
Ale teď měním téma... :D Protože už nevím, co bych tady o tom měla ještě psát... :D
Ale tak pololetí už bylo a my jsme se vůbec ještě nezeptali, jak vám dopadlo vysvědčení...? Špatný a nebo naopak dobrý..? :)
A ty, co se chystají odejít ze základky, no chystají, spíš musí, tak kam si chystáte dát příhlášku...?


Já obě dvě přihlášky risknu na gymply, snad mi to výjde... :) A jestli ne, tak sem v háji, protože nevím, kam jinam bych měla jít, proto taky z toho důvodu volím gymnázium... :D A jak to zase píšu o školách, tak se začínám klepat z přijímaček, no sem já normální...?!!! :D
Jaký máte názor na přijmačky..? Já to beru ze dvou stran.. Aspoň se uvidí, jak jsou děti "chytré" a jestli na tu školu mají, ale zase nadruhou stranu je to dost stresující a některé úlohy jsou opravdu těžké, že se nad nimy musí dost zamýšlet i naši učitelé, celkem vtipné, že..? Ale Scio to prostě tak vymýšlí...
Na matiku je 60 minut a z toho je 30 úloh a na každou úlohu jsou dvě minuty a pro mě to je málo, sakra a už sem ve stresu a nemám šanci to stihnout i když třeba 90% úloh najistotu vím... :D Kdyby byla aspoň kalkulačka... :D
Ale říkám si... "Zvládli to jiní, zvládnu to taky..." A vždycky zapochybuju.. :D :D


Nespravedlivost aneb jak to chodí u nás na základce

1. února 2013 v 9:51 | Marky
Už podle nadpisu si asi domyslíte o čem tady budu v tomhle článku hovořit.. Možná taky díky tomu, že bylo pololetí.. Bude to o nespravedlivosti na naší školy. Dalo by se to taky nazvat o nadržování...
Narovinu... Nikdy jsem se neučila špatně, ale to, čeho jsou učitelé schopni mi udělat ze známek, už je teda fakt moc..
Vezmu to takhle. Jeden přemět jsem měla mezi jedničkou a dvojkou a ten dotyčnej učitel mi nedal šanci si napsat písemku a nebo si mě vyzkoušet a ten, co to měl mezi dvojkou a trojkou, tak taky nedostal šanci, ale samozřejmě dostal tu lepší známku. A to dvojku, stejně jako já, což mě dost naštvalo, ale mlčela jsem... A naštvalo mě to ještě víc z toho důvodu, že mi výsledky z vysvědčení šly na přijímačky a pochopí to všichni, co jsou ve stejné situaci.. :) A on je pak každej bodík dobrej a to i desetina... Ale teď už hážu přijímačky zahlavu, mám z nich docela strach... :D Ale teda jen na chvíli...


Stojí zato, si jí poslechnout, pokud ji ještě neznáte, tak si myslím, že se vám bude líbit... :) Sice je starší, ale zato dobu mě ještě neomrzela... :)

Taky další případ je ten, že tam se spolužačkou máme úplně, ale fakt úplně stejný známky.. A co myslíte..? Ji dali jedničku a to jen z toho důvodu, že je její máma učitelka na naší základce, tak jí všechno zářídí, ostatně jako vždy, ona má prostě protekci...
Ale zase na druhou stranu, aby jste si nemysleli, jak je tu u nás "šílený" tak ve třídě máme i jednoho kluka, kterej se učí tak průměrně a jeho máma je taky učitelka a žádný nadržování nic... A to jeho mámu máme na dva předměty a to nikdy nevěděl, že třeba budeme psát a nebo tak...
A jak to chodí u vás? Já si myslím, že nějak podobně a nebo se mýlím...?

Ohlédnutí za rokem 2012

25. ledna 2013 v 9:12 | Marky
To sem si zase na sebe vymyslela něco úžasnýho... :D Bude celkem zábava zavzpomínat na vše, co jsem zažila, ale zase na druhou stranu... Ne bude to jen zábava.... :D


První co se mi asi vybaví jsou koncerty a (školní) výlety a exkurze a venek s mým boučkem. :D :) Můj první koncert roku 2012 byl 23. 6. A víte, proč si to pamatuju tak přesně..? No ano, hráli tam Mandrage a taky jsem tam potkala jednoho kamaráda... :) A druhý koncert byl 7. 12. - Nejlepší koncert, co jsem zatím zažila, doufám, že takových bude letos víc, protože teď je člověk v těch nejlepších letech, aby si užíval!!! :)


Školní výlet byl asi nejlepší zatím ze všech, možná proto, že jsme byli skoro všichni na jedný chatce a dělali jsme tam takový kravinky, že kdyby je někdo věděl, tak nás od tamtud rovnou vyrazí a taky jsme hráli flašku, prostě best výlet..!! :) A o exkurzích se třídou ani nemluvím, vždycky se něco stane, že je strašná sranda, třeba posledně se kluci odpojili tak, že je tam pak museli hledat :D


A výlety s rodinou.. :) Ty jsou taky dobrý, ale trochu mě štve, že sestra už je dospělá, tak s náma moc nejezdí- logika, co? :D Aspoň, že na dovoleno s námi jela.. :)


Druhý co si asi vybavím je škola. Ano škola, čtete dobře. Už teď mi je úzko při tý myšlence, že za nějakou chvilku budu muset odejít a jít pryč, ale vím, že nejsem sama.. :) Nejvíc mi budou chybět určitý lidi v tý třídě a oni vědí kteří to jsou.. Ty různý projekty, referáty co jsme prožili, udělali a hlavně kolik zábavy u toho bylo.. :)


Třetí věc, která mě k tomu napadne je asi všechno ostatní? :) Myslím, že jsem tady toho už řekla dost, takže pokud by jste chtěli pokračování, tak si napište, jinak to tady nebudu rozepisovat :)




No a takhle plynul rok 2012 a teď tu je rok 2013 :)
Takže hodně štěsí těm, co budou maturovat, dělat zkoušky na vysoké škole, dělat přijímačky na střední a vysoké školy a další důležité zkoušky a nebo třeba přijímací pohovory, jestli se jim tak říká.. :) Prostě hodně štěstí VŠEM!!! :)

Pár keců od Marky... :D

30. prosince 2012 v 15:18 | Marky
Není nic lepšího, než když jsou prázdniny a vy si můžete lenošit v posteli až do oběda.. Jo, jenže když vás vždycky v devět nějakej idiot probudí a vy už neusnete a je pravidlem, že nechodíte spát dřív, jak v jednu, většinou tak ve dvě ve tři, tak to naštve... :D Nojo, to je hold můj život... :D
Taky bych mohla chodit spát dřív, ale to bych potom přicházela o ty nejlepší chaty s kamarádkama a kamarádama se kterýma je strašná sranda... :D
No, ale dneska jsem se ohdodlala, že konečně půjdu dělat něco do školy jinak se z toho zblázním a dělat něco myslím to, jít se učit. Proč nám toho dali tolik..? :D A ještě k tomu čtenářák... Ajajaj....
Koukali jste včera na Eurotrip..? Pěkný a vtipný film, že? Viděla jsem ho sice už pokolikátý, ale vždycky mě rozesměje... :D
A celkem mě naštvalo, když jsem si konečně stála film Méďu, tak mi zase nejde přehrát, no super, a to se mi stahoval celý odpoledne.. :D
Táákže.. Jestli se poslední dny prázdnin nudíte, tak vám můžu doporučit pár věcí... Skoro na všem máte odkaz na zkouknutí a na písničkách na poslechnutí.. :)

Filmy... Jo a ty filmy jsou spíš takové ty puberťácké- romantické..? :D
Eurotrip, Kamarád taky rád, Zbouchni mě, Dál než se zdálo, Zbouchnutá, Rádio Rebel, Moderní Popelka, Dohola, Šéfe, jsem v tom, Americká panna, Lékařská akademie...

Písničky, teda playlisty... :D A k tomu menší popis, aby jste věděli, co to vlastně je.... :D
Mandrage - plzeňská rocková hudební skupina- skládá se z pěti členů- Mates, František, Coopi, Bolan a Víťa
UDG- ústecká popová hudební skupina- skládá se z šesti členů- Adam, Petr, Pavel, Bohumil, Tomáš- Jugi, Tomáš- Volt
A Banquet- pražská hudební skupina- skládá se ze tří členů- Matěj, Michal a Richard
Imodium- broumovská rocková hudební skupina- skláda se ze tří tří členů- Kárl, Thom, Radouš
Simple Plan- francouzsko- kanadská pop/rock punková hudební skupina- skládá se z pěti členů- Pierre, Sebastien, David, Chuck a Jeff
ZakázanÝ ovoce- punkrocková hudebníní skupina hrající prvky hard rocku a rock´n´rollu- skládá se z pěti členů- Kryštof, Jan, Jaroslav, František, Štěpán

S pozdravem vaše velice pobavená, ale i zároveň znuděná Markéta... :D

Vánoční věštění

28. prosince 2012 v 13:25 | Pufflie
Jablíčko
Rozkrojíme jablíčko. Pokud se po rozkrojení objeví hvězdička, znamená to štěstí, pokud se ale objeví kříž, znamená to neštěstí.

Cibulové slupky
Z cibule naloupeme dvanáct sukének a do každé nasypeme trochu soli. Položíme je vedle sebe, takže každá sukénka znamená jeden měsíc v roce. Na které se sůl do rána rozpustí, v tom měsíci se očekává déšť. Pokud sůl v některé sukénce jenom zvlhne, znamená to normální měsíc, a pokud sůl zůstane neporušená, dá se čekat sucho.
Vlašské ořechy

Po štědrovečerní večeři rozlouskneme ořechy. Pokud budou jádra pěkná a zdravá, čeká nás celý další rok štěstí, pokud ale objevíme uschlá nebo načernalá, hrozí nám nemoc. Čím více takových jader, tím přesnější předpověď bude.


Lití olova

Na kovové lžíci roztavíme nad plamenem svíčky kousek olova a nalijme jej do studené vody. Když ztuhne a zchladne, vyndáme ho ven. Vzniklý tvar by nám měl naznačit, co nás v novém roce čeká.

Halloween- ghost

26. prosince 2012 v 6:09 | Marky
Tak ted už je to poslední obrázek. Je opět trochu mázlej, ale nejsem profík, takže co by jste čekali, že? :P
PS: opět to kreslila kamarádka... :)




Jsem !šíleně! dospělá? :D

7. prosince 2012 v 10:13 | Marky
Ve svých patnácti letech si příjdu dost vyspělá, tím myslím dospělá, ale ne zase úplně dospělá. Tím zase ale nechci říct, že nejsem vůbec vyspělá.. A dost, už jsem se do toho zamotala! :D

Dieta? Ne díky! :)

30. listopadu 2012 v 11:08 | Marky
V dnešní době už je, dá se říct úplně obvyklé, že i desetileté holky drží diety, kvůli tomu, že jsou tlusté a přitom to ani není pravda... Horší je, když celé dny nic nejedí, to je ještě horší než kdyby měl člověk nadváhu, to pak může skončit dost blbě... Ale zase lidi s naadváhou mají hodně diabetes, no takže to potom výjde nastejno.. Bulimie a anorexie je nemoc, řekla bych 50% předevšim děvčat, možná i více.. Je taky možný, že zato někdo fakt nemůže, tak to je potom jasný, že musí být v péči doktorů.. Nebo se pletu?
Rada: Lepší nejíst tolik sladkýho, protože co divim v dnešní době, tak se ani nemůžu divit, jak jsou děti v České republice obézní.. A hlavně pohyb.. Ze začátku málo a potom více.
Zase jsem pletu něco jinýho, ale když jsme byli na dovolené na Slovensku, tak na každym rohu, bylo vidět lidi, jak běhaj... A v Česku..? Ani ťuk.. V dnešní době už i desetiletý děti maj notebooky a další takový věci o kterých nemám ve svých patnácti letech ani ponětí.. Rodiče jim koupí skoro cokoli, jen aby měli jejich dětičky všechno a to je potm dost špatný.. Jsou pak strašně rozmazlený! A to já nesnáším! Docela smutný, co?
Možná by si chtělo vyjasnit pojem anorexie a bulimie, protože hodně lidí neví, co znamená co.. Přiznám se vám.. Mně se to občas tak splete.... :D
Anorexie i bulímie souvisí a poruchou příjmu potravy, ale není to vlastně stejný. Což asi víte..
U bulímie se člověk přejídá a pak se jde schválně vyzvracet, stručně řečeno. Může to být i trochu jinak, ale myslím, že tohle jsou nejčastější případy...
Anorexie je něco, kde se může skončit smrtí, protože dochází k odmítání potravy, prostě celé dny nic nejedí.. A když se na to příjde, tak potom dlouholetá léčba a v tom horším případě, no však víte..
Na netu je plno informací, takže pokud tě to zaujalo a chtěl/a by si se dozvědět víc, tak stačí zadat do vyhledávače jeden z těchto "názvů" a nebo pokud by jste o de mě chtěli nějaký rozsáhlejší článek o tom?
Do komentářů můžete napsat svoje názory, prostě to, co "máte na srdci"...


Nestidím se říct, že bych s chutí snědla všechny kousky... :D :)




Stylový vstup do 15 narozenin

23. listopadu 2012 v 11:07 | Marky
Zrovna ted ležím v posteli s notebookem položeným na peřině. Je mi mizerně. Šíleně mě bolí hlava.. Nojo chřipka... Co by se dalo čekat? Takový počasí úplně lákalo ke "chřipkové epidemii" Dozvěděla jsem se, že u nás ve třídě nás taky moc nebylo. Pomalu to skolilo půlku třídy. Jen 15 "dětí" z 27. Nic moc, co? A já mezi nima... :D Achjo, mě už tak nebaví ležet v posteli... :D
Je fakt, že každý si ztěžuje, jak je to strašný ve škole, ale doma je to ještě horší.. Jenom ležet a nic nedělat, protože na nic není nálada, teda jen v tom případě, že je člověku opravdu špatně... Což mně je... :D A toho dopisování, už jen hrůza na to pomyslet... A ty úkoly... Ach bože, nemám šanci to stihnout... :D A to sem teprve na základce v posledním ročníku... Jen když si představím, že přístí rok půjdu někam dál, nejspíš na gympl, pokud se tam dostanu, což bych dost chtěla.. Tak toho bude pořád víc a víc... No možná víte, jedna naše redaktorka by mohla vyprávět... Možná víte jaká... :D Třeba máte vlastní zkušenosti..?
Jaký byl přestup ze základní školy na střední? Jak jste to všehno zvládali..? :) A jak daleko jste dojížděli? Prostě se pochlubte "zkušenostma" :D :)
Zrovna ted mám puštěný film Nezapoměn na mě, už ho vidím asi po třetí, je to fakt kásný film, silně doporučuju..!! :) A pokud jste hodně "přecitlivělý" tak si připravte kapesníčky... :D
Už mě z toho koukámí do notasu bolí oči, takže pro dnešek končím a pro ty, co se válejí taky doma, kvůli nemoci, tak se brzy uzdravte... :D A pro ty, co letos budou maturovat, tak hodně štěstí..!! :) Pááni, proč mě to ted napadlo..?
A tohle jsem přesně psala v den svých narozenin, ikdyž jsem ještě oficiálně nepatřila mezi redakorky... :D
Zítra to je přesně měsíc, kdy jsem měla narozeniny... :D


Já věřím na víly! A jo a jo a jo!

16. listopadu 2012 v 11:06 | Marky
Tak to bych pěkně kecala... :D Před časem to bylo jako téma týdne a docela se mi to zalíbilo... Nebudu hrát, jak na ně věřím, ale jak řeknu vám, jak na ně nevěřím a jaký mám o tom všem názor... Tak proč vlastně ten nadpis..? Jo, to je pro mě taky záhada... :D
Víly určitě neexistují. Lidé si je vymysleli, proč, to už teda fakt nevím.. Možná aby postrašily děti, ikdyž víly "nejsou" zlé nebo jsou? Spíš proto, aby měli o čem dětem vyprávět nebo tak, fakt nevím, to je jen můj výmysl.. :D
Víly jsme už vyřešily, podle mého názoru neexistují, ale co já vím, ve 21. století je možný všechno...
Táák a všechna ostatní strašidla... Sice na ně nevěřím, ale občas se bojím, že v pokoji nějakého toho strašáka mám :D Ale co, strach je přirozený.. :) Bojím se třeba ještě bouřky, ale jen když je fakt taková mega, úplně ohromná a nebo když jsem na cestě odkukoli domů a ona začne, no to sem pos*aná strachy :D :D Omluvte mě zato slovo, ale to se jinak nedá... :D
Asi snad každá holka se bojí chodit v noci sama venku, no ne? :D Ale to nesouvisí se strašidlama, řekla bych, ale s tím, že v dnešní době je hodně úchyláků, takže holky, pepřák do kabelky nebo ještě líp.. Klučičí doprovod.. Co to tady zase melu..?! :D Možná se bojí i kluci, ale ty to nedávají tolik znát... :D Nojo, ochranáři naši... :D :)
Snad mě omlouvíte, že to možná nebylo zase ani tolik k tématu, ale však mě znáte... :D

Ta fotka je z filmu zmeškaný hovor, je to horor a řeknu vám, od tý doby jsem se na žádný nedívala na hohory sem poseroutka.. :D


Nejdražší cena- život...

9. listopadu 2012 v 11:26 | Marky
Mám trošičku depku, tak vám povím jeden smutný pravdivý příběh... Stalo se to mým kamarádům... :(
Dá se to vlastně zařadit i do British fox témat, ikdyž to ted vlastně není hlavním tématem, ale já to zařadím spíš do jiné rubriky

Před dvěma rokama 15. října byl normálně Filip u své manželky Martiny a normálně leželi v posteli s povídali si. Nevím proč, ale najednou se ošklivě pohádali. Martina začala brečet a Filip se sebral a jel domů. Martina tušila, že udělá něco špatnýho, tak si vzala klíčky od auta a rychle jela za ním. Filip jel jako šílenec. Prudká zatáčka a Filip ve velké rychlosti narazil do stromu. Martina ještě nedojela k němu a už volala pomoc... Byli tam za chvíli. Filip byl ošklivě uvězněn v autě a byl převezen do nemocnice. Byl připojen na přístrojích, které ho udržovali při životě... Martina si vyčítala, že je to její vina.. Po dvou dnech doktoři doporučili odpojení od přístrojů, že to nemá cenu, že už stejně žít nebude.. Tak tedy nakonec všichni souhlasili, ač neradi... Při odpojování Martina zašeptala, sem těhotná Filipe...
Možná si myslíte, že je to pohádka, ale je to pravda. Martině je ted 23 a má holčičku, které až bude 18, dostane peníze, půl milionu, jen díky tomu, že se její tatínek zabil.. Sice jsem to už obřečela, ale pořád to bolí, Filip byl prima kluk, ikdyž byl skoro o deset let starší jak já... Filipovi bylo 23, když se to stalo....
Kdyby se nepohádali, tak mohli tedka spokojeně spolu žít...


Přátelé :)

2. listopadu 2012 v 11:04 | Marky
Když ti někdo položí otázku, kolik máš přátel, jak odpovíš? Pět, deset, patnáct, dvacet....? Kdy se dá přítel považovat vlastně za přítele..? To je dobrá otázka. Ted vám dám jeden příklad, který se stal přesně mě.
Myslela jsem si, že je to dost dobrá kamarádka, ale ne nejlepší, to ne, pozor, neplette si to. Jméno není podstatné.. Bylo to zhruba tak před rokem a půl. Ta "kamarádka" bydlí v bytě jenom s matkou a občas jí bije. Tak já, jako správná kamarádka jsem se jí snažila pomoc, samozřejmě! A to se mi taky povedlo. Tu část přeskočím, bylo by to na dlouho... Tu chvíli jsme se ještě spolu bavily jako kamarádky, normálně jako předtím... Jenže potom, že se bude stěhovat s mámou pryč, čtyři hodiny cesty ode mně. Ani se semnou nerozloučila, neřekla mi pitomý ahoj, nic. Tak sem si řekla, fajn, tak asi se nechtěla loučit, třeba by se "rozbřečela", čekala jsem od ní aspon pitomou esemesku. Týden uplynul od stěhování a nic. Když to tak řeknu, tak jsem se na ná vys*ala, docela jsem na ní byla naštvaná. Myslela jsem si, že to byla fakt kamarádka, ale viděla jsem, že jsem byla jen její další člověk, kterej jí pomohl a ona ho odkopla.....
Už se to strašná doba a když se náhodou sem přijede podívat, protože má jindy prázdniny než my, tak když se potkáme, tak mi neřekne ani pitomý ahoj. Už vím, že všem lidem se nedá věřit, sice jsem to poznala už dřív, ale každa zkušenost člověka "poučuje"...


A tady máte příklad, co se běžně stává nejenom mě, ale i jiným lidem všude jinde na světě... No bohužel je to pravda...
Ted se opravdu zamysleme a řekněme si, kolik máme opravdových přátel, který by se ná nás nevys*ali v těžkých situacích. Už se to pěkně snižuje, co? Já mám takových přátel tři. Dvě holky a jeden kluk.. S jednou kamarádkou se kamarádím už přeš pět let a víme o sobě snad všechno... :) S tou druhou tři a půl roku a můžu říct, že mi to příjde stejně dlouho, jako s tou první... :) Máme krásné vzpomínky a plno zážítků.. :) :D Někdo by možná nevěřil, jak ten kluk je strašně fajn kámoš.
Když už to mluvím o té kamarádce, se kterou se znám přeš pět let, tak my už dokonce myslíme stejně... Učitelé si myslí, že opisujeme. Tak nás posadili daleko od sebe a ejhle... Stejný chyby... :D Tak nás od tý doby už nikdy neposadily od sebe :D Kdyby nám věřily rovnou.... Ale to néééé!!! :D Jen tak pro zajímavost, jmenuje se taky Markéta... :) :D ♥


Super týden?

26. října 2012 v 17:29 | Marky
No to byl zase den.... :D Spíš vlastně týden... :D Psáno zpětně... :D
Pondělí jaktakž šlo.... :D Ve škole byla celkem pohodička, akorát jsem se stresovala, jestli teda fakt budeme psát z matiky a dějáku.. :D A naštěstí ne... Ale nemuseli by jsme mít do čtyř, teda respektive do 15:20, to mě občas fakt zabíjí a to je teprv začátek... Sem zvědavá, jak budu "vyvádět" za půl roku.... :D


Úterý bylo super... :D Zase jsme neměli fyziku... :D To už je pokolikátý... Ale mně to vůbec nevadí, ve škole dokážu bez fyziky úplně v pohodě přežít, to samí je to s chemií.. A od tří jsem měla hraní. Hraní na keyborad. Trvá stejně jako vyučovací hodina- 45 min. To bylo úplně super... :) Vůbec jsem nehrála :D Jen sem dostala osmi nebo devíti stránkovou skladbu na závěrečný koncert, no snad mi to půjde, jinak sem v háji.. A ještě horší je, že mi moje učitelka odejde na mateřskou a dostanu nějakou/nějakýho učitelku/učitele, kterej vlastně vůbec na klavír nebo na keyboard neumí, no super...
Středa byla asi nejlepší den z týdne... :D Dopoledne tři hodiny a v jedenáct hodin mít polední přestávku na oběd, když přitom obědy v jídelně vydávaj až od půl dvanáctý, logika, co? A pak mít čtyři hodiny... Z toho nejlepší byl tělocvik, protože jsme měli na supla, učitele, kterej uči angličtinu, protože tam nasš učitelka nebyla. Hráli jsme vybiku na kápoše a já jsem byla kapitánem a ten učitel byl nabíječ.. Aby jsme si to vyjasnili, myslím v té vybice, né nic jinýho! :P :D
Čtvrtek byl na nic... :D Psali jsme písemku z matiky a měla to být "brnkačka", ale přitom to nikomu nevycházelo... Bohužel.. Nevím, asi dala nějaký divný příklady? A to mi matika vždycky šla, takže si němůžete říct, že jsem blbá, že to nedokážu spočítat.


A v pátek jsme pro změnu psali celohodinovou písemku z chemie... Super spolupráce... :D Nikdo to nepsal sám, všichni sme si radili.. Kdo by si neradil, by byl pěkně blbej... :D Ale je fakt, že jsem to skoro všechno věděla a co jsem nevěděla, tak to věděla Marky... :D Takže cájk, dvojka to bude na tuty.. :D
A celý týden jedu do 15:20, vyjímkou úterku a pátka... :D V úterý končím 15:25 a v pátek 15:10 :D
A jak máte vyučování vy..? Blbý dobrý..? ;) A v jakém ročníku jste..? Já už jsme se dostala do deváteho... :D


Druhá puberta? :D

19. října 2012 v 0:09 | Marky
Nevim jak je to možný, ale asi na mě leze druhá puberta... :D Směju každý kravině a pod vším si představuju dvojsmyslný významy.. :D To se mi teda dřív tolik nestávalo... :D Třeba mi měli nemčinu a procvičovali jsme si věty a učitelka na jednoho kluka.... Dělej to se mnou a my všichni mrtví smíchy a učitelka nechápavě na nás koukala :D :D Samozřejmě tu větu měl přeložit, ale učitelce nedošel ten význam.. :D Nojo pubertaci :D Mně se to teda dřív tak často nestávalo, ale poslední dobou, asi od prázdnin- letních, to porozuju docela často... :D Vlastně pořád... :D :D
Když jsem byla o velkých prázkách s kámoškama na zábavě, tak my jsme tam umírali smíchy... :D Chudák ten fotograf.. :D Prej... Stoupněte si tady holky, já si vás vyfotím... A já takový..: Néééé, to je dobrý.. :D A on: stejně si vás vyfotím... Kousek popošel a cvak, fotka na světě... :D A celej večer až do rána se nám "mstil" tolik fotek co je na netu s náma.... :D Ale dávat je sem nebudu, já tam vypadám hrozně..! :D Jak kdybych byla zhulená... :D

Nooo a tedka takových pár písniček.... :D :D Samozřejmě je mám v mobilu... :D Učitel nám nechce dovolit, aby sme na to "tancovali" na rozloučení :D A my už dokonce měli vymyšlenou choreografii :D :D Škoda no, byla by sranda a ty menší děti by stejně nechápaly význam, tak nevim vo co mu de... :D Ale je fakt, že já být na jeho místě, tak bych nám to taky nedovolila... :D




No snad mi odpustíte zase tolik smajlíků, jenže já už bez nich nemůžu být.. Bez nich je to takový "suchý" :D
No snad mě ta "druhá puberta" brzy přejde... :D Doufám :D Ikdyž není špatný žít v takovým veselým životě, ale je pravda, že v tom životě je plno starostí, ale kdo nemá starosti..? To by potom vlastně nebyl ani život, ale jen pohádka nebo film...


 
 

Reklama